Alminka zvládla OVVR na jedničku

V neděli 1. června 2025, na Den dětí, jsme s Alminkou vyrazily na naši první velkou zkoušku – OVVR (ověření vrozených vloh retrívrů) v Ústí u Hranic. Počasí nám přálo, slunce svítilo a nálada byla skvělá. Sešla se tam parta deseti pejsků a jejich bezva páníčků, spousta z nich nám byla dobře známá z tréninků. A aby toho nebylo málo – zkoušek se účastnily i dvě naše trenérky! No řekněte, kdo tohle má?

A jak to celé probíhalo?

Alminka to vzala hopem – s lehkostí a elegancí.
Hned první disciplína – posouzení povahy – byla pro nás spíš formalita. Alminka je velký milovník lidí a psů, takže jsem trochu čekala, že si bude chtít s každým popovídat. Ale ne – seděla klidně u nohy, dokonce si v klidu zívla a lehla si. Body doma!

Druhá disciplína, chování po výstřelu, proběhla taky bez zaváhání. Jen jsem musela vychytat správný moment k přivolání – naštěstí na mě mrkla, jako by chtěla říct "tak jo" – a bez problémů přišla.

Třetí část – dohledávka – to už mi začínal trochu bušit tep.
Ale i tady Alminka zazářila. Pachový dummík našla bleskurychle a přiběhla ho odevzdat v přímce, jak z učebnice. A protože předvedla i aport v terénu, patřila mezi několik málo pejsků, kterým se to ten den povedlo!

Následovala chůze u nohy na vodítku i na volno – disciplína, u které jsem si říkala: "tak teď se uvidí." Alminka totiž ráda prozkoumává svět čumákem u země. Ale kupodivu šla perfektně. Jen jednou jsem musela zopakovat povel, když zahlédla něco "voňavého" u cesty.

A nakonec to nejnapínavější – aport z vody.
Tady jsem měla největší nervy. Na trénincích se totiž často stávalo, že se mi Alminka otřepala, než mi aport předala. Jenže tentokrát nám pomohla náhoda – rozhodčí hodil dummík blízko břehu a přímo do rákosí. Alminka do vody skočila s vervou a při prodírání zpět už neměla šanci se otřepat. Já jen natáhla ruku – a bylo to!